EU, Úvahy a komentáře

Kdo je úhlavním nepřítelem EU?

Někteří z Vás si jistě pamatují, že ještě před třiceti lety  měl komunismus 5 úhlavních nepřátel „jaro, léto, podzim, zimu a americký imperialismus“.

A jak čtu nářky o tom, jak ti občané odmítají chápat skvělé myšlenky a idee EU,  rozhodl jsem se pokusit sestavit podobný seznam nepřátel.

Mnoho materiálu jsem k tomu získal díky účasti na řadě akcí „Petice pro korunu“,  kde jsem měl možnost hovořit s  občany různých povolání a různé výše příjmů, alespoň dle aut, v kterých přijeli. A bylo jich více než kolik „respondentů“  oslovují běžné průzkumy.

Někteří se o EU vyjadřovali způsobem nepublikovatelným,  někteří se o své nazory podělili poněkud přesněji.  Většina z nich přitom neměla vůbec nic proti prostoru ekonomické spolupráce, ale vždy tam bylo nějaké „ale“, obvykle dle profese a momentální situace v které se ten který občan nacházel.

Někdo zuřil nad energetickými štítky budov,  někdo nad pomazánkovým máslem, někteří si ťukali na hlavu při představě regulace splachování a podnikatelé měli obvykle zcela jasnou představu, kolik je ta či ona „regulace“ stála a o kolik díky tomu museli svůj výrobek občanům zdražit.

Peněz zbytečně vyhozených na „zelené nesmysly“ bylo líto všem. O EURO nestálo z různých důvodů tak 80%  těch, kteří měli čas a náladu o věci diskutovat.  A velice mnoho občanů říkalo, že už mají těch (cituji) „buzerací“ dost a zda by nebylo lepší z EU vystoupit,  protože ať si ve volbách zvolí jakoukoliv stranu,  stejně je to od „těch nesmyslů“ neuchrání.

Pokud tedy hledáme „úhlavního nepřítele EU“, je hlas  lidu vlastně jednoznačný.

Nejsou to EUroskeptici,  ale současné EUroelity a EUroúředníci, kteří za podpory často naivních (či naopak ekonomicky závislých) „EUrooptimistů“ zběsile „tlačí na pilu“ a vůbec nevnímají, že to většina občanů – a to nejen u nás – nechce.

Obávám se, že až občany přesvědčí i o tom, že v tomto svém „budovatelském“ úsilí hodlají pokračovat za každou cenu, nedopadne to příliš dobře. Rozpady říší totiž nebývají, jak se lze poučit z historie, zrovna příjemné.

Řešení této situace je jasné – neodpusťme nadále, aby se z úrovně EU regulovaly všechny detaily života občana.   Zachovejme jen ty regulace, které  jsou nezbytné pro zachování společného ekonomického prostoru, ostatní zrušme a nedovolme EUroúředníkům zavádět nové a dále tím komplikovat občanům život a snižovat jejich životní úroveň.

A na to bychom měli brát zřetel i ve volbách do EP.